Naslouchání

„Ať děláme cokoli, nasloucháme. Nasloucháme Slunci, hvězdám, větru.“

- spisovatelka Madeleine L'Engle

 

            V starověkých textech se naslouchání popisuje jako nejvyšší možná duchovní praktika. Naslouchání léčí a očišťuje. Je tím stejně podstatné, jako koupele nebo výpravy na poutní místa. Nasloucháním dosahujeme moudrosti, trpělivosti, ochrany, uznání a půvabu. Naslouchání napravuje pochybení a léčí bolest. Nasloucháním se dosahovalo slávy a odvahy - bylo výsadou hrdinů, svatých a vážených. Jak to, že už z dávných textů textů vyplývá, že všechny tyto výsady přicházejí z tak běžné praxe, jakým je prosté naslouchání? Že k dosažení všech těchto darů není třeba ani složitého rozjímání, ani neobvyklé síly či velkého mentálního vypjetí? Nic z toho nepřinese pouhá inteligence nebo talent. Přehlédli jsme snad něco zásadního? Pojďme se podívat na naslouchání v našem každodenním životě.

 

„Máme dvě uši a pouze jedna ústa. Je nám tedy dáno poslouchat dvakrát víc, než mluvit.“

- Epiktétos

 

            Často se nám naslouchat nechce. Zejména, máme-li naslouchat někomu, s kým nesouhlasíme. Neradi nasloucháme něčemu, co považujeme za nepravdivé nebo nesprávné. Někdy je nám zatěžko naslouchat emocím (které jsou nám nepříjemné) protože jsme se s podobnými emocemi sami v sobě zatím nevypořádali. Jindy neradi slyšíme, že jsme někomu ublížili, nebo co si o nás ostatní myslí.

 

            Mnohem snazší, než skutečně naslouchat, je pro nás interpretovat nebo opravovat, plánovat řešení. Místo toho, abychom pečlivě poslouchali, co se nám v danou chvíli pokouší druhý sdělit, interpretujeme si po svém. Nebo vsouváme vlastní myšlenky a pocity.

            Je mnoho významných a pochopitelných důvodů, proč neposloucháme. Pokud jsme vyrůstali v násilném prostředí, v domácnosti, kde se křičelo, lhalo, nebo často kritizovalo, náš naslouchací mechanismus může být poškozen. Ale, jak už to bývá, uzavřeme-li se nepěknému, odstřihujeme se i od pěkného, neumíme naslouchat svému vnitřnímu hlasu a rádci, moudrosti a podpoře, která nás prostupuje a obklopuje. Může to znít podivně a zpočátku bolestivě, ale naslouchání nás může vyléčit.

 

Abychom si vyzkoušeli v čem je naslouchání tak blahodárné, je dobré začít na neutrální půdě. V přírodě, nebo prostě jen kdekoli, v tichu nebo hluku. Stačí 5 minut:

 

Cvičení:

- Posaďte se na židli nebo na zem, několikrát se zhluboka nadechněte a vydechněte, a nechejte vaše tělo a dech se ztišit.

 

- Představte si, že se vám uši otevírají. Několikrát se nadechněte a vydechněte, s každým nádechem vědomě uvolňujte oblast uší. Zevnitř, až k boltcům a svalům kolem uší.

 

- Začněte uvolňovat obličej, čelist, krk a ramena.

 

- Uvědomte si pocity vycházející z oblasti uší, otevřete uši naslouchání...

 

- Naslouchejte. Rozpoznávejte zvuky. Tikání hodin, dech, motor auta, hlasy z chodby, vítr v korunách stromů, zpěv ptáků...atd.

 

- Až si pro sebe všechny zvuky identifikujete, začněte znovu, a poslouchejte ještě pozorněji.

 

- Pokračujte alespoň pět minut, nebo, chcete-li, déle. Nakonec se zhluboka nadechněte,  vydechněte a již dále dech neovlivňujte.

 

- Projevte vděk za zvuky a jejich prožitek, za to, že jste si udělali čas na toto cvičení.

 

            Chcete-li se stát pozornějšími posluchači, není potřeba dalších cvičení. Každý den si vytvořte na poslouchání čas. Pravidelná praxe ovlivní to, jak vnímáte a nasloucháte vašemu vnitřnímu hlasu i jak nasloucháte ostatním. Všímejte si, jak cvičení ovlivňuje vaši komunikaci a prožitky.

 

            Časem se vaše kapacita hluboce naslouchat, o které se píše již ve starých textech, rozvine. Nasloucháme-li z hloubi srdce, dokážeme vnímat jemné vibrace. Není chvíle, kdy by nebylo slyšet celý orchestr. Některé tóny jsou příjemné, jiné protivné. Všechny jsou naší podstatou. Naučíme-li se naslouchat všemu, naučíme se víc sami o sobě i o světě, ve kterém žijeme. Obyčejně je naše schopnost naslouchat velmi zúžená - posloucháme jen to, co se nám líbí nebo hodí, slyšíme to, co chceme. Abychom byli schopni bez předsudků naslouchat všemu, je třeba pokory a něhy.

 

            V některých časech nebo obdobích pro nás může být naslouchání snazší. Například brzy ráno nebo uprostřed noci, v čase, kdy panuje ticho a klid. Najděte si vlastní klidný čas a využijte ho k vyladění sluchu. Časem pro vás bude snadnější naslouchat i uprostřed chaosu. Nasloucháním přicházejí dlouho hledané odpovědi i učitelé z nečekaných míst.

            Všechno neustále promlouvá, byť v jemných vibracích, je na čase vyjevit, co skrývá „ticho“.

 

            Přestaneme-li zahlcovat mysl myšlenkami a novými informacemi a podněty, nastane celkové zlepšení v tom, jak se cítíme.

Naplňující je kvalita, nikoli množství.

Jaký to dar, naslouchat pozorně zvukům přírody nebo krásné písni... Je to krásný zážitek i hluboký prožitek, který může prohloubit i naše konverzace. Hluboké naslouchání v konverzaci přináší hlubší napojení. Není třeba spěchat k další a další aktivitě, času je dost. Z komunikace  a zážitků se může stát zdravý, v klidu vychutnaný pokrm, namísto narychlo polknutého fast-foodu. Pozorné naslouchání živí tvořivost i intuici. Řešení přicházejí snáze, krása vzniká jakoby sama, život má opět chuť.

            Prohloubit schopnost naslouchat je skutečný dar pro vás i vaše okolí.

 

Další cvičení, které můžete vyzkoušet:

 Nahrávejte si vlastní zvukový projev v průběhu dne. Naučíte se více o sobě, o tom jak se projevujete a jakým způsobem sami sebe sdílíte s ostatními, prostřednictvím slov a tónu. Varuji, můžete být překvapeni, připravte se na intenzivní zážitek! :)

 

„Hluboké naslouchání nám pomáhá poznat, kdy ostatní vnímáme pomýleně a kdy pomýleně vnímáme sami sebe.“

- Thich Nhat Hanh

 

inspirováno článkem Adarsh Kaur Khalsa

 www.annapurnaliving.com

tel.: +420 607 563 900

Fotografie: Alena Zazvonilová, Simona Weisslechner, Nikon Hef, Sarah Willcox, domácí archiv

©2017 by misa.laversova. Proudly created with Wix.com

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now